Proč to děláme?
Spousta lidí se ptá, proč tolik cvičíš, proč nejíš vše, co chceš, proč to vůbec děláš? To jsou otázky, na které je snadná i těžká odpověď.
Záleží na tom, kdo odpovídá. Pokud se zeptáte člověka, který nemá moc kladný vztah ke sportům, cvičení a jiným pohybovým aktivitám, tak vám jen stěží odpoví, nebo uslyšíte klasické důvody – chci zhubnout, chci přibrat, chci se líbit. Ano, i tohle jsou podstatné důvody a řekněme si to na rovinu, kdo by se nechtěl líbit? Ale pokud se zeptáte někoho, kdo vykonává vrcholově nějaký sport, kdo chodí 5x týdně do posilovny nebo provozuje často jinou pohybovou aktivitu, tak vám odpoví třemi slovy: Baví mě to! Proč nás to baví? Opět je snadná a zároveň obtížná odpověď. Většina z nás to tak prostě cítí, přijdeme do posilovny, na stadion, nebo jen na obvyklou běžeckou či cyklistickou trasu a cítíme se tak nějak správně, jakoby „doma“, kde jsme spokojení. Takto je pociťován počáteční stav pohybu, vlastně ještě před pohybem. :)
Další etapou je samotný pohyb. Kdy si říkáme, jak doběhneme dál, pojedeme rychleji nebo uzvedneme více. V celém tomto bloku se vnitřně nějak hecujeme, a pokud děláme aktivitu s dalším člověkem, tak se hecujeme navzájem, abychom dosáhli oba lepších výsledků. Ale proč jich chceme dosáhnout? Na to je už odpověď jednoduchá – protože nás to naplňuje, zlepšuje a uklidňuje. Cítíme se pak lepší, než na samotném začátku.
Tímto pocitem se dostáváme do závěrečné etapy tréninku/ pohybu. Již víme, že jsme odcvičili, odběhli nebo odjeli to, co jsme chtěli a možná jsme toho zvládli ještě více, než jsme chtěli. Překonali jsme sami sebe. Už jen tohle vědomí je hodně povzbuzující, ale další úžasnou odměnou po dobře vykonaném tréninku jsou endorfiny, které navozují lepší náladu, odbourávají stres a dají vám pocit, že i ten největší problém, má nějaké řešení. Většinou na to řešení i v tomto stavu přijdete.
Proto to děláme, zlepšujeme se. Člověk, který si přečte tento článek a má kladný vztah k pohybu, bude přesně vědět, o čem se zde píše, možná prožívá i jiné radosti spojené s pohybem, ale jisté zná ten pocit sebeuspokojení. Člověk, který k pohybu ten vztah nemá, by mohl zkusit si jej vytvořit. První krok je ten, že pohyb nebudete vykonávat s odporem, ale s vědomím, že na konci budete lepší, než na začátku. Jistě nebudete hned vypadat lépe, ale uvnitř sebe lepší budete.